Gogol Bordello

Nejradikálnější proměnou, podobně jako před lety irská s klezmerem, prošla v posledních letech rómská hudba v hudebním podzemí newyorského Manhattanu. Odtud vzešli Balkan Beat Box a globálně úspěšní Gogol Bordello, kapela ostrých protikladů: mezi její fanoušky patří Madonna i odborníci přes world music, udělující Gogol Bordello cenu BBC Awards for World Music za nejvýznamnější počin v roce 2006 na americkém kontinentu. „Seru vám na world music. Gogol Bordello se chystají dobýt celý hudební svět“, vzkázal jim Hutz.

Kapelu lze považovat za východoevropský cikánský hybrid Clash, Stoogies a Bonzo Dog Bandu s Boratem. Frenetický punk akordeonu, houslí a hardcorové kytary se nekontrolovatelností blíží „natlakované požární hadici bez obsluhy“. Eklektickému komikovi Eugenu Hutzovi není nic svaté: střihem přechází z kabaretního valčíku do maniakálního nářezu, baladu přemění v surovou grotesku s rytmem „klusajícího ožralého koně“ (tak tomu říká) a cikánskou svatební hudbu nebo na dub-reggae večírek. Tam, kde ve své nejsyrovější fázi irští Pogues skončili, nastupují Gogol Bordello. A i když má naparující se Hutz k McGowanovu skladatelství daleko, s kontroverzní chvástavostí („mnohem radši bych dělal jiné věci, než měnil svět“), jízlivostí a manifestačním levičáctvím ho spolehlivě strčí do kapsy. S přeháněním už vůbec: „Představujeme větší nebezpečí než pornografický časopis hozený do mateřské školky“.

Předloni Gogol Bordello na Colours of Ostrava spoustu lidí zaskočili. Neuvěřitelnou energií, nasazením, strhujícím show a punkovým cikánským kabaretem, jak říkají své hudbě. Dá se tedy říct, že tentokrát by mělo být publikum připraveno. Omyl! U Gogol Bordello si nemůžete být nikdy ničím jisti.

„Ačkoliv jsou Gogol Bordello považováni za příliš radikální a já přitom prý až moc riskuji, jsem přesvědčený, že je to přesně to, co svět nyní potřebuje slyšet“, říká Eugene Hutz, šokující vloni společným zpěvem písně La Isla Bonita na Live Earth s megastar Madonnou.