MGMT

40 let od „léta lásky“ (a 30 let od „léta nenávisti“) vydávají MGMT na oslavu toho, že svět znovu otevírá své třetí oko, album Oracular Spectacular, které je jejich netrpělivě očekávaným dlouhohrajícím debutem a tajemnou a prorockou kolekcí halucinačních zvuků a spousty chytlavých popových melodií pro nové milénium.

MGMT jsou Andrew VanWyngarden a Ben Goldwasser, dva duchovní poutníci, jejichž cesty se poprvé střetly na zelených pastvinách Wesleyan University v Middletownu v Connecticutu přibližně v roce 2002. „Nechtěli jsme společně zakládat kapelu,“ vzpomíná Ben. „Jenom jsme se tak potloukali a vzájemně si pouštěli hudbu, která se nám líbila.“

Andrew a Ben si uvědomili, že přestože každý z nich používá jinou metodologii (jeden je spontánně praktický a druhý prakticky spontánní), spojuje je láska k pohanské mystice (což je na univerzitě pojmenované podle zakladatele metodismu poněkud ironické), psychotropní hudbě a také přesvědčení, že vtip (nebo vtipná písnička) v sobě může obsahovat současně smutek, hloubku i legraci.

Duo nacházelo inspiraci v hudbě dalších dvojic a vstřebávalo prvky halucinačního power-twee Incredible String Band, nespoutané, podzemní a minimalistické elektroniky Suicide, sametového pop-soulu Halla & Oatse, pulzujícího narkotického tranceu Spacemen 3, avantgardního industriálního romantismu Royal Trux a mnoha dalších, kteří měli vliv na neustále se vyvíjející zvuk MGMT.

Na půdě univerzity začali Andrew a Ben, tito dva umělečtí provokatéři, pořádat série „nehorázných a hlučných živých elektronických koncertů – nikdy jsme nepočítali s tím, že to vydáme na desce – na kterých jsme skládali tyhle zvláštní techno smyčky a aranže, se kterými jsme mohli živě hrát. Většinu z nich jsme dělali na počítači a měli jsme i gramofon připojený ke kytarovému pedálu, rádiu a přehrávači. Všechno to vznikalo elektronicky přímo na místě. Pro každý koncert jsme napsali novou skladbu a naše vystoupení trvalo 15 minut.“

Étos „jedna skladba/jeden koncert“ je zřetelný ve skladbách alba Oracular Spectacular, na kterém září každá píseň díky svému jedinečnému, jako diamant tvrdému shluku nejrůznějších prvků, které společně vytváří „neobvyklou či nekonvenční strukturu popu“ MGMT. Hudba MGMT je naprosto nepředvídatelná a stejnou měrou vychází z teorie chaosu i fraktální geometrie. Narozdíl od původních koncertů kapely, které byly především elektronické, můžeme na Oracular Spectacular slyšet „poněkud tradičnější rockové hudební nástroje: elektrickou kytaru, basu, bicí, klávesy,syntetizátory, všechno živě nahrané.“

Není překvapením, že neklidná a experimentální hudba MGMT, jejíž členové používali různá přestrojení, byla přijímána s nespokojeností. „Jednou jsme vyrazili na turné s bubeníkem,“ vypráví Andrew. „Bylo to potom, co jsme během dvou týdnů napsali ty divné písničky ve stylu kalifornských Creedence Clearwater. Stoupli jsme si na pódium, zahráli je a už nikdy to nezopakovali. Hodně lidí to nesnášelo. To býval smysl našich koncertů. Pořád jsme se snažili chovat nehorázně, ale lidi si na to nějak zvykli. Některé skladby jsme napsali jen proto, že jsme se chtěli naučit, jak být v rámci určitých stylů opravdu špatní, ale lidem se ta skladba pak začala líbit, protože měli rádi ten styl. Že nás lidi začali mít rádi, byla vlastně náhoda.“

Mezi první fanoušky patřila i skupina studentů newyorské univerzity, kteří společně založili nezávislý label Cantora Records, kde MGMT vydali svou vůbec první komerční nahrávku nazvanou Time To Pretend (EP s 6ti skladbami, které je momentálně k dostání na i-Tunes). Dvě skladby z tohoto EP – „Time To Pretend“ (ve které MGMT „zformulovali své cíle“) a „Kids“ („plné pocitů univerzitních studentů: naivity, idealismu, nostalgie, štěstí, smutku“) – se dostaly i na Oracular Spectacular.

Poté, co vyšlo EP a kapela absolvovala několik jednoměsíčních turné, si dali MGMT šest měsíců pauzu. Andrew se kvůli „existenční krizi“ po opuštění univerzity odstěhoval do Brooklynu a Ben se potloukal po Connecticutu a poté zamířil do severní části státu New York, kde pracoval na lesní stavbě.

Když si Ben a Andrew od MGMT dostatečně odpočinuli, znovu se sešli v Brooklynu a začali si jen tak pro radost nahrávat nové skladby pomocí Mboxu. Na těchto skromných domácích sešlostech – zároveň apollónských i dionýských – daly základy budoucímu albu Oracular Spectacular.

Oracular Spectacular začíná skladbou „Time To Pretend“ („fantaskní, ale s podtextem blížící se zkázy“) a uzavírá se skladbou „Future Reflections“ („neblahé tušení postapokalyptické budoucnosti, v níž mladí lidé bydlí v osadách na pláži, kde vedou divošský, i když vytříbený primitivní život a chodí surfovat“). Mezi nimi se objevují záblesky „současných chaotických vibrací světa“ a celé album v sobě obsahuje esenci minulosti i přísliby a předzvěsti budoucnosti a nabízí nesmírně zajímavý a proměnlivý zážitek, který se pohybuje mezi molekulami pulzující přítomnosti. A to nemluvě o autentické(m) „4th Dimensional Transition“ („Přechodu do 4. dimenze“).

„Děti budou po svých rodičích dědit sbírky MP3,“ předpovídá Ben. „Takže pokažené MP3 soubory pak budou něčím podobně kultovním, jako jsou v současnosti poškrábané desky. Za 20 let budou lidi poslouchat MP3 30. generace a budou říkat: ‚Ten zvuk prostě miluju!‘“

MGMT vás vybízí, abyste otevřeli svou mysl multi-dimenzionálnímu, rozechvělému, technicolorovému zvuku Oracular Spectacular.