Mako!mako se rozloučili s Brnem, fanouškům aspoň slíbili nové CD

„Co tady všichni děláte?“ zíral o půl deváté na parketu Stadecu kytarista a beatboxer Streno na příchozí. „To je asi fronta na bar!“ odpověděl Ondra Havlík (en.dru) namísto zhruba třísethlavého davu, který se přišel podívat na poslední brněnský koncert mako!mako v plné parádě se zpěvačkou Kristínou. Maminka dvojčat totiž kapelu nakonec nadobro opouští a zbylá chlapecká trojice (ještě basák Michal) si může udělat leda tak neobvyklý boy band.

Na tyto problémy ale v úterý večer fanoušci nemysleli, a už vůbec ne po chvíli, kdy se en.dru a Streno začali kočkovat menším beatboxovým battlem, jenž postupně přešel v track Birds. Živou show ještě tihle fištróni uprostřed písně okořenili scénkou zabíjení lachtana, které se museli zasmát i jinak striktní bojovníci za práva zvířat.

„Tuhle pecku jsme dlouho nehráli, protože měl Míša nemocný pacičky,“ uvedl Ondra další kousek Rytmus. Ještě před jeho začátkem však vytáhl fórek o slovenském rapperovi zdobícím stromeček, čímž ještě více uvolnil pohodovou atmosféru na Stadecu.

Jenže zahrávat si s Rytmusem není jen tak. Protože Rytmus je pán. A tak při písni nějaká neznámá síla neustále zvedala Strenovi mikrofon tak, že i tento skoro dva metry dlouhý chlapík měl problém, aby se trefil do majku. Při brnkání na španělku mu totiž chyběla další končetina na úpravu mikrofonu, a přestože mu pohotově pomohl en.dru, majk si o chvíli později zase našel vzdorovitě cestu vzhůru.

I v Brně může padat varšavský déšť

Streno a Ondra tak raději na konci songu čapli majky přímo do ruky a ukázali divákům další part ze svého beatboxového souznění. Nejlepší kousek se povedl en.druovi, který dokázal přidržením mikrofonu ze strany krku simulovat naprosto stejný zvuk, jako když DJ přechází od jedny pecky druhé a zvuk zní zastřeně. Najednou ze sebe beatboxový mág vyhrkl pár slov a kdybyste měli zavřené oči, dáte ruku do ohně za to, že před vámi před chvílí pan diskžokej velice povedeně smíchal dva songy.

Za chvíli už se ale blýskla celá čtveřice mako!mako, když předvedla (možná secvičenou) variaci na slova varšavský déšť. A přesně to je ta magická chvíle, kdy posluchač dokáže ocenit význam bandy typu mako!mako. Ta atmosféra, kterou dokáže kapela díky jemnému zpěvu Kristíny, pohodovému brnkáním kytar Strena a Michala a jakýmkoliv en.druovým beatem vykreslit. A je jedno, jestli má jít o pohodovku evokující déšť nebo o strhující flamenco pecku. Mako!mako s sebou na koncert přitáhnou vždy celý orchestr, byť to není vidět.

Co ale vidět bylo, byla kapelou vynucená pauza, již na patnáct minut vyhlásil Ondra. Fotograf sine.nomine tento zabíječ atmosféry okomentoval slovy: „Dvojčata už asi v zákulisí řvou hlady.“

Pravou příčinu pauzy se sice fanoušci nedozvěděli, ale po dvaceti minutách čekání jim to banda vynahradila velice vážnou, a především zpěvaččinou, písní I-PAK. Následoval o mnoho veselejší Hip Hop a krátké handrkování před Taumata. „Tohle je písnička v uzbečtině a je o zajíčkovi, který se dívá na měsíc,“ představil pecku en.dru. „V kazaštině,“ poupravil svého hudebního kolegu Streno.

Na CD už mícháme poslední tři věci! Basy, vokály a kytaru…

Kdoví, jestli vůbec někdo v sále poznal rozdíl mezi těmito asijskými jazyky. Většina však hned na začátku zaregistrovala přechod do slovenštiny a veselky zvané Krčmička, za což kapela sklidila ohromný potlesk.

Největší ohlas však měla „poslední“ hitovka. „Budeme vám muset zahrát poslední píseň, která se jmenuje Jakub,“ krčil omluvně rameny Ondra. Nic netušícím návštěvníkům koncertu vše o pár sekund z plných plic vysvětlila zpěvačka Kristína: „You´re in Cubaaaaaa!“ Roztrsaný kubánský dav ale kapela nechala napospas tichu a odešla naoko do zákulisí.

Po velikém aplausu a návratu si začali mako!mako sypat popel na hlavu sami. „Já vím, s tím cédéčkem už je to trapný. Ale už se smíchaj jen tři poslední věci, přebal už je!“ sliboval en.dru. Načež ho vtipálek Streno doplnil souhlasným kýváním hlavy: „Už jen basa, vokály a kytara!“

Trojky se kapela držela i při přídavku, a tak ušní bubínky příchozích dostaly hned trojitý nášup navíc. Po poslední Euphory však fanoušci stále nechtěli pustit hudebníky do backstage nadobro. A tak se čtyřka kdysi studující JAMU přišla uklonit ještě jednou a naposled divadelnicky vřelým a hlubokým úklonem. „Nejsme poslední, teď ještě přijde Gentle Ironic Trio,“ upozornil Ondra na program večera a mako!mako ve staré podobě tak opustili brněnská hudební prkna.

Řekl bych, že to kluci nebudou mít lehké. Musí si najít novou zpěvačku, která bude schopna nahradit Kristínu. Bez ženského zpěvu by to totiž nebyli mako!mako. Jedinečnou hudební atmosféru této kapely tvoří jedině celá čtveřice.

KOMENTÁŘE