My pluli dál a dál... s kapelou Imodium

4.7.2011

Závěrem školního roku si kapela Imodium zopakovala svůj úspěšný akustický paroplavební koncert. Tentokrát se nalodila hned ve dvou dnech. Zatímco koncert prvního dne prozářily paprsky zapadajícího slunce, druhý byl ve znamení mračen a studeného větru. Snad o to více měl ale tento večírek, provoněný horkým čajem a rumem, správný námořnický nádech.

Imodium usedli ke svým nástrojům se setměním, kdy se loď pomalu dostávala za hranice hlavního města. Přestože paluba úplně nepraskala ve švech, před kapelou se vytvořil hustý hřejivý chumel fanoušků. Nebylo přes něj sice vidět víc, než do zad nebo týla osoby stojící před vámi, ale to nevadilo. Zadní řady oproti tomu poskytovaly při poslechu komfort volnosti a výhledu do noční krajiny.

Po deseti kouscích z vlastní tvorby, které završila téměř symbolicky píseň Deset životů, sáhli Imodium ke coververzím. První přišli na řadu Incubus a jejich Drive. Od Queens of the Stone Age zazněla pohodová Make It Wit Chu a dostalo se i na domácí interprety. Bedlivému pedagogickému dohledu svých původců Post It byla pěkně od baru podrobena Závislost, při které se chumel na chvíli pořádně rozvířil.

Tohoto pohybu jsem využila k průniku do předních řad hned s prvními tóny mých oblíbených Foo Fighters. Mého hrdinu Thoma pak v následující Americe vystřídal za mikrofonem kytarista Dan. Škoda, že se po hitu kapely Lucie nepustil ještě do toho svého, lavinového Padám, který tak pěkně nakousl.

Imodium se pak za podpory celé posádky rozloučili tradiční Znám Tě a mohou si tak ve svém lodním deníčku odškrtnout další úspěšné vodní tažení.