Charlie Straight rozjásali Flédu a předvedli nový song

Ačkoliv nebylo úplně vyprodáno, až po zvukařský pult byla na Flédě pěkná tlačenice. Není divu, že mladé obdivovatelky chtěly být svým idolům co nejblíže. Pár minut po deváté nastoupili Charlie Straight na pódium a právě sem se hodí úvaha o sardinkách v plechovce. Děvčata ze zadních řad totiž ucítila silné nutkání přiblížit se ještě více, a tak se publikum měnilo na velký obsah rybí konzervy.

Koncert zahájil Albert již tradičně naléhavým zpěvem do ticha a úvodní slova "Good morning children" zněla vzduchem plného očekávání, co přijde dál. Opět žádné překvapení – otevíracím songem je Platonic Johny,  potěšila obří projekce úspěšného videoklipu na celou stěnu za kapelou. Atmosféra byla samozřejmě hned od startu výborná, odezva od publika ukázková, nechybělo tleskání do rytmu, prozpěvování si refrénu nebo veselé poskakování.

Všichni čerti šili také s Michalem za klávesami, který se často zvedal ze židle a nadšeně zdravil publikum, zatímco druhou rukou stíhal bez zaváhání hrát. Možná ho tak potěšily otázky v našem rozhovoru, který vám přineseme v nejbližších dnech, ale nebudeme si nic nalhávat – když chlap před sebou vidí několik stovek mladých slečen, bylo by divné, kdyby neměl dobrou náladu.

Frontman Albert měl také v úterý večer energie na rozdávání – na pódiu křepčil často tak divoce, že málem povalil mikrofon postavený před baskytaristou Johnnym. Spoustu energie vydala celá kapela u songu Love Factory, který se mi osobně hodně líbil. Některé pohledy na soustředícího se bubeníka Pavla dávaly tušit, že ani on se vzadu nijak nefláká. A hlavně to bylo slyšet!

Zůstane Charlie pořád straight?

Atmosféra byla tedy skvělá, nejvíce se pařilo samozřejmě ve svižnějších pasážích koncertu, jako například u Upside Down nebo Try Some Stuff You Don't Think You Should. Naopak častá zpomalení vedla společně se zhasnutím většiny světel na pódiu k menšímu zklidnění, tak jako například u songu Your House. Publikum však ani tady nezapomnělo sborově podporovat Albertův naléhavý zpěv. Mně osobně se líbí spíše ta divočejší tvář Charlie Straight, ale každému dle jeho gusta.

Mezi "zamyšlené" a spíše pomalejší počiny bych zařadil právě i představenou novinku Tiger In Your Heart. Uvidíme, jestli je právě tohle ten směr, kterým se kapela bude ubírat na další desce. Ta má podle informací kapely nabrat finální podobu po letošní festivalové sezoně, takže v roce 2012 uvidíme, zda zůstane Charlie pořád straight.

Nicméně hodně přímý postoj má kapela ke stahování muziky z internetu, což dokládá Albertova hláška: "Po facebooku jde taková fáma, že na internetu jde stáhnout naše nová písnička. Víte co, stáhněte si ji! Sice máme smlouvu s Českou televizí, ale snad to nebude vadit," bezelstně se usmíval mladý frontman a lidi řvali nadšením. Tomu se říká pravé indie pojetí muziky.

Kapela samozřejmě přišla na hlasité vyžádání hned dvakrát s přídavky. Tam patřily Shall We Have a Baby, In the Morning nebo Rain. Na závěr celého vystoupení pak naběhlo na pódium několik parťáků kapely, ze zákulisí přineslo velkou černou plachtu a schovalo za ní Alberta. Po několika desítkách vteřin vyplněných mezihrou zbytku kapely plachta letěla k zemi a mezi diváky se vrhl ve velké plastové kouli rozesmátý Albert. Publikum bylo u vytržení a sám hlavní protagonista si převalování na rukou věrných fandů evidentně užíval.

Ačkoliv tento kousek ve mně probudil vzpomínky na letní koncert Pink a její běhání po publiku v zorbingové kouli, představit takové číslo v klubu chce ještě krapet více odvahy – a ta mladým muzikantům z Charlie Straight rozhodně nechybí.

KOMENTÁŘE