Tomáš Klus - Hlavní uzávěr splínu

Nejsilnější parketou Tomáše Kluse jsou bez jakýchkoliv dlouhých úvah texty a jejich podání. Na nové desce se však přidávají ke staré známé doprovodné kytaře další zajímavé aranže: hned v prvních minutách zaslechnete například bubínky, housle a bicí.

Vraťme se ale k tomu nejlepšímu, co folkově laděný muzikant umí, a tím je zpěv „vlastnoručně“ vymyšlených textů. Už první píseň Neklid až nečekaně klidně vykresluje úžasným způsobem depresivní prostředí, které se nakonec může promítnout i do vaší nálady. Ona taky není žádná besídka, když někdo zpívá o podřezaných žilách na zápěstí...

Naštěstí hned přichází veselá „odrhovačka“ o studiu na vysoké škole. Tohle se bude líbit všem študákům, protože verše Z prázdný nádoby udělá plnou mísu / zkouškový období - už ani nevím, čí su můžou klidně vystřídat oblíbené Gaudeamus Igitur v hymně všech vysokoškoláků.

Po deseti minutách svižného rozjezdu přichází na řadu další ukázka práce s hlasem - tak naštvaného Tomáše Kluse jste ještě neslyšeli. Podobné obrázky jsou ale ve většině českých rodin celkem obvyklé: nejvíce se rozzlobíme u večerního televizního zpravodajství. A právě Psáno u zpráv je čtvrtým kouskem na říjnové novince. Rozzlobený zpěv o bezejmenné generaci si určitě užijete. Slova Táhni, vykradači hrobů, a hnij si u všech čertů! Dřív bili jsme se za svobodu a poslouchali Mertu si dnes dovolí málokdo, a co teprve člověk s datem narození sotva pár let před revolucí. 

Svou odvahu prokazuje mladý umělec i nadále. Pokud vás baví beatbox, tedy napodobování zvuků hudebních nástrojů jen pomocí úst a hlasivek, užijete si ho i tady, konkrétně v další baladě o lásce AsiJat a Eva. Ano, tipujete správně, opět jsme se dočkali nečekaných hrátek se slovy, tentokrát dost ve stylu Xindla X. Nachystaná je tedy střelba slovy posunutá od zpěvu spíše k rychlejšímu a melodickému rapu. Nicméně i v „neksindlovském“ podání jde o hodně zábavnou a dobře vymyšlenou věc.

Zajímavou ukázkou vtípků skoro jako z tužky teenagera je devátá LeHomoLe. Návštěvníci koncertů asi tuší, o čem mluvím. Tak jsem si řek, že když mám takovej pech, přeskočím na druhej břeh a zkusím štěstí na pánech dává tušit narážky na homosexualitu, které vám mohly uniknout v názvu skladby. Ale nakonec Klus situaci „dospělácky“ zachraňuje závěrečným přiznáním Jen já ruším tradici a držím se matky - protože ji mám rád. Myslím, že maminka bude potěšena. :-)

Klasická folková třináctá skladba Sentiment na tři body se v refrénu přemění na živelnou halekačku, což dotváří veselé povykování dalších hlasů, zvuk perkusí a akordeonu. Přesto se opět můžete zaposlouchat do textu a uvažovat, jestli opravdu Dokud je na co se ptát, nemusím se smrti bát. Ta přijde, až poleví nadšení z toho, že jsme tady na Zemi.

Následující tři bonusy jsou už jen pomyslnými třešničkami na výborně připraveném dortu, ačkoliv každé jeho patro chutná jinak. Stejně tak každý z bonusů ukazuje Tomáše Kluse z jiné stránky. Známý Malčik z filmu Anglické jahody snad nepotřebuje komentář, stejně jako zamilovaná Chybíš mi. Závěr desky obstarává ale píseň Navěky, kterou nahrály tři tváře mladé hudební scény - Aneta Langerová, Marek Ztracený a Tomáš Klus. A zatraceně dobře.

Potenciál je oproti minulému albu podle mého názoru mnohem vyšší. Zejména proto, že zpěvák roztáhl škálu stylů do příjemné šířky, a tak si každý vybere to svoje. Přesto charakteristický hlas a vtipné texty drží album sešněrované v jeden kompaktní celek.

KOMENTÁŘE