Sado Disco od Cocotte Minute. Osm pecek, který stojej za to

Na prkna, která znamenají svůj svět a nad kterými rotuje obrovská diskokoule, se vydala svým třetím albem pražská sebranka Cocotte Minute. A jak je na první poslech slyšet, vyplatilo se tři roky počkat. Sado Disco je nadupaná a energická deska, které vyniká mimo jiné i nadstandardní zvukovou kvalitou. Na české poměry neslýchané!

Cocotte Minute pokračují v tom, co umí. Chlapácký precizní zvuk, podladěné kytary, tvrdá basa, jasné bicí. Více si ale se zvukem a hudbou pohrávají. Většina skladeb je ostře zasažena elektronikou. Do tvrďáckého metalového dunění vtipně s nápadem zasahují jemnější elektronické zvuky a efekty, i ty spíše známé z tanečních parketů. Zkrátka, profesionální práce.

Oproti dvěma předchozím albům přibylo zpěvu, pro některé uši snad bohužel, pro některé možná díkybohu. Skladby jsou tak celkově písničkovější. Písničkáři Zellerovi je výborně rozumět, čímž vynikají i jeho texty. Některé kousky jako by byly na textech dokonce postavené.

Tracklist tohoto výtvoru obsahuje pouze osm pecek, ty ale stojí za to. „Vítej na světě, kterej hned smete tě....“, razantní uvítání patří písni Sorry, která ihned navodí našlápnutí celé desky. V rozjetém tempu se jede i dál v motorkářské ódě 1-2-3 vpřed!, kdy se už řádně dostaneme do oné taneční polohy alba. Ve své slabé chvilce pak bastardi Cocotte minute výjimečně poodhalí i své hluboké citové prožitkyv Dotkni. Aby ale nedošlo k nějaké újmě, vracejí se ihned ke svému oblíbenému vyvrženeckému stylu v Nenávisti, singlu, který vypustili do éterů již na podzim, aby se připomněli svým fanouškům. Tempo pak nepatrně poleví ve skladbách Vrátnej a následující Ostrov, ve kterých vynikají především texty a originální Zellerova barva hlasu. Předposlední kousek patří discometalu titulní písně Sado Disco. Skvělý text podkreslený hudbou s řadou elektronických efektů působí až obrazotvorně, jakoby se v pasáži „ Spocený těla, skrytý do látky....“ rozblikala světla stroboskopů.... Závěrem ve stylu po nás potopa nezbývá než dodat Je mi to jedno.

To však není. Sado Disco plyne jedním dechem, který doslova bere. Přiznám se, že jsem si ho nejdříve naposlouchala v ukázkách na webových stránkách kapely a při prvním poslechu plného CD mi pak celé písně připadaly poněkud vleklé. Album jsem však pustila ještě jednou, a protože trvá jen půlhodinku, tak ještě jednou, a protože jsem stále neměla dost, tak ještě jednou a výsledek? Neomrzelo ani po několikátém poslechu, naopak, vždy jsem si našla ještě nějaký ten zajímavý motiv, ať už v textu nebo hudbě.

Křest alba proběhne 28. dubna v pražské Akropoli. Takže uvidíme, do jaké míry Sado je tohle Disco naživo a jen se těšme na Cocotte minute v latexových oblečcích.

KOMENTÁŘE