Gipsy.cz: Kritici mě vůbec nezajímají

Radek Banga, motor kapely Gipsy.cz, má dost poetický názor na svět a dost naturalistický přístup k němu. Na Rock for People si našel chvilku a mluvil o muzice, internetu, řvoucích čtrnáctkách i smyslu života.

Jedeme z Prahy přímo z postele na Rock for People a z Rock for People míříme zase do postele.
 

Teď jste vydali desku a chcete vyrazit po světě, kam máte namířeno?

Třeba v říjnu zase do Jižní Korey. V srpnu do Rumunska, v září do Francie. Objevíme se po celé Evropě, ale i v Čechách na Sázavafestu, na Okoři...
 

Můžeš k té Koreji říct něco blíž?

Když jsme tam hráli poprvé, byli jsme taková testovací kapela. Tour manažer nevěděl, co z toho nakonec bude. A vznikla z toho celá mánie. Korejské publikum nás vzalo strašně rychle a strašně dobře a v hlavní televizi dokonce jela reklama na zmrzlinu s Romano Hip Hop. Asijskej trh je otevřenej a vypadá to, že se nám tam podaří prorazit.
 

Čím si to vysvětluješ?

Korejská kultura je jiná a tak jsme pro ně atraktivní. Navíc je v Asii celkově dlouhodobá poptávka po neasijské kultuře. Jsme prostě jiní.
 

Je i v Asii cítit rasismus?

(přišel malej kluk, nechat si podepsat plakát a ruku – že prý Gipsy.cz poslouchá na netu s kamarádkou)

Já zbožňuju děcka. A ještě menší jsou ještě lepší. Když jim je třeba pět šest, tak nemají žádný meze a řeknou ti natvrdo, co si myslej. To mě baví.
 

Snažíš se taky někdy jako děcko chovat? Máš s nima něco společnýho?

Jediný, co je ve mně dětský a co se snažím si udržet, i když tenhle svět to v každým z nás tvrdě potlačuje, je spontánnost. Děti spontánní jsou. A to se od nich učím furt.

Hm, jednoduchý přístup.

Myslím si, že jednoduchost je vrchol složitosti, kdy pod něčím složitým se najednou vyrojí něco přímého a jednoduchého. Kéž by taková byla třeba naše politika. To by se nám žilo dobře. Víš, politika se snaží všechno zdramatizovat, ale ono to tak složitý není.
 

No, jde o to, jestli by pak v jednoduchým světě nebyla nuda.

Ne, nuda je ta složitost. Za ni se lidi schovávají, když nedokážou dojít k té efektivní přímočarosti. Proč jsou lidi neupřímní? Proč lžou a chodí kolem horký kaše? Protože mají strach, že jo.
 

Takže tvoje songy jsou přímočarý? Bez čehokoli v pozadí?

Já bych řekl, že jo. Když budu chtít někomu říct, že je to kokot, tak mu to prostě řeknu. Nebudu se přece zdržovat nad tímhle. Život skrývá spoustu nádher, který vůbec nestíháme a nevidíme tím, že si ten život komplikujeme.

Mně se líbí nebe, příroda, sluníčko, voda. Mně se líbí všechno. Já mám prostě rád život.
 

Skoro to vypadá, že máš život pěkně nalajnovanej a dost v pohodě. Nicméně Třináctá komnata v televizi ukázala něco dost jiného. A mimochodem. Po ní už s tebou u nás v redakci nikdo nechtěl dělat rozhovor. Všichni tvrdili, že člověka vtáhneš do svýho světa.

Já si myslím, že nikoho neovlivňuju. Hodně lidí asi naštve, že mám svojí hlavu a nenechám se překecat na nějakou blbost. Mám ale strašně rád diskuzi o něčem. Třeba mě hodně překvapil Daniel Landa, se kterým jsem se neznal a měl ho za nácka. Potkali jsme se a mluvili spolu asi hodinu. No a pochopil jsem, že to fakt není blbej člověk.

Můžeš mi říct, o čem jste mluvili?

To zůstane mezi mnou a Danem, ale ve finále bych řekl, že nejsme tak daleko od sebe v názorech.
 

Myslíš si, že máš reálnou šanci tím, co děláš a o čem zpíváš, posunout svět k lepšímu?

Myslím, že člověk může změnit svět k lepšímu, když změní sebe. A to je to jediný, co může dělat. Já se snažím zlepšovat a zdokonalovat pouze sebe. Po dvouletých zkušenostech vím, že to je jediná cesta. Chceš pomoct světu, pomož sobě.
 

Nicméně stejně zpíváš o lidech, který by měli přestat fetovat. Ten song byl konkrétně cílený…

Ale nepomohl. Ten člověk to možná ani pořádně neslyšel. Nemůžeš nařizovat jinejm, co mají dělat a jak mají myslet.
 

A teď k muzice. Máš rád takovýhle velký akce, jako je Rock for People?

Ale jo, jak kdy. Dneska jsem třeba dost unavenej, jsem po nemoci, takže se z toho vzpamatovávám. Ale celkově mám rád akce, kde jsou fajn lidi. A to na RFP vždycky byli.
 

Když kritici o tvých deskách říkají, že hudba je tam naprosto dokonalá a slova nejsou tak dobrý, co jim na to vzkážeš?

Mně to je u prdele. Mě kritici vůbec nezajímají. Já dělám, co dělám, a dělám to rád. A co si o tom myslej druhý, je mi vysloveně fuk. Dělám, co miluju. Jsou lidi, který svůj džob dělaj jenom pro prachy. Já takovej nejsem. Všem se líbit nemůžu. Svý fanoušky máme, a jsem za ně hrozně vděčnej, mám rád publikum, mám rád život a kritici… ať si napíšou svý album a mně dají pokoj.
 

Ech – dobrej vzkaz. Máš nějak vytipované svoje fanoušky?

Jo mám dva druhy. Normální obyčejný lidi, kteří si přijdou zatancovat a mají nás rádi. A pak čtrnáctiletý fanatický publikum, který by ze mě nejradši strhalo všechny hadry, a kdyby věděli, kde bydlím, tak mi zdemolujou byt.

Myslíš, že z toho vyrostou?

Doufám, že ne, že jim bude 19 a budou pořád takhle fanatický, protože oni kupujou ty cédéčka a vydělávají mi na auta. Budu si je udržovat a pořád jim opakovat, že je miluju.
 

A myslíš, že tyhle děti chápou to, o čem zpíváš?

Já myslím, že ne, ale ten fanatismus během koncertu je nádhernej, to ti jde mráz po zádech a říkáš si: „Jo jsou to sice čtrnáctky, ale řvou."
 

Naštvalo tě v poslední době něco?

Čunek a internetový diskuze. Dělal jsem nějaké online chaty a lidi se mě ptali na totální kraviny, který mě akorát urážely. Ukazovala se tak skvěle demence internetu. Anonymně lidi dovedou bejt totálně nacistický, xenofobií, hnusní, hloupí. A přímo do očí by vám to neřekli.
 

A ještě jednou k muzice. S kým jsi muzicíroval a kdo ti zůstal v hlavě?

No určitě Boban Markovič Orchestr, to jsou fajn kluci. Eugen z Gogol Bordello – gipsy punk, jak se patří, ale nejvíc za posledních pět let mě zabil Iggy Pop na Glastonbury před rokem. Říkal jsem si: „Ty vole, to je král. To je král."

Myslím si, že skrývá mnoho skvostů, otázka je, jestli je lidi chtějí poslouchat. Bohužel někdy posloucháme víc to, co je komerční, než to, co je dobrý. Jsme kytarovej národ a je tu spousta super muziky, která třeba vůbec nevyleze na povrch. Chtěl bych, aby začal hrát starej Petřina. Dobrej je Prokop se svojí kapelou. Mám rád Čechomory. A byl jsem teď taky překvapený třeba z Clou. Dávají do toho dobrej drajv. I Macháček je borec.
 

A obligátní na závěr - co chystáš tak výhledově na dva tři měsíce.

Uděláme teď nějaký koncerty, jak se sluší a patří. Chystáme změny na stage. Kapela chce dojít do vyššího levelu. Pak pojedeme Koreu a pak mám ještě jeden tajný projekt. Ale o tom nechci mluvit, protože to je zatím v plenkách a nevím, jestli k němu dojde.

KOMENTÁŘE