Věrná lokálním show. Broumovská kytara 2008

„Zdá se mi, je to moc let...“ Je to až neuvěřitelné, ale opravdu už 12. ročník soutěžního hudebního festivalu Broumovská kytara, pořádaného společností Zákus, proběhl v sobotu 21. června 2008 v areálu olivětínského pivovaru. To si pak teprve člověk uvědomí, jak stárne...

Do Broumova jsem dorazila díky všem příjemným i nepříjemným okolnostem až v sobotu kolem poledne. Než jsem se ale vypravila na festival, dlouho jsem otálela, jaképak to asi bude počasí... Mraky po obloze plynuly a plynuly a z toho plynul i můj problém, co vlastně na sebe („Musíme být vždycky připraveni na rozmary počasí.“). Do areálu jsem se tak dostala až před třetí hodinou…

Mezitím už ale soutěžní přehlídka kapel samozřejmě odstartovala (kdo by taky na mě čekal?). Podle všudypřítomných plakátů se do boje nejdříve pustila náchodská stále čerstvá a Svěží zelenina, při jejímž reggae-ethno by mi v hlavě klidně mohly naskočit staré, dobré a „svěží zeleninou“ provoněné Posmrtné zkušenosti. Nestihla jsem je, a tak mi ani nic nenaskočilo... Následující metalcorovou partu D.A.D. z Polné u Jihlavy jsem zase mohla akorát tak zaslechnout ze silnice, po které jsem už mířila do areálu olivětínského pivovaru.

Počasí tedy zrovna k festivalu nelákalo. Těžké mraky hrozily, že z nich každou chvilku něco spadne (jak jinak). A tomu odpovídalo i zaplnění pivovarského dvora. Já jsem však předpovídala, že se k večeru určitě vyjasní. Další moje prognóza pro ten den byla vítězná kapela, a také jsem věřila, že… ale to už by bylo úplně z jiného soudku a ne z tohoto pivovarského.

Z rozjímání o odhadu budoucího vývoje mě najednou vyrušil Jaroslav Špulák (nejen moderátor Broumovské kytary, ale také Rock for People nebo Ouvalského bigbítu). V programu teď totiž došlo na kapely, které jsem si ve svém vlastnoručně upraveném line-upu puntičkářsky označila hvězdičkou. Tedy na ty, které jsem už nechtěla promeškat...

První z nich byla rocková parta 9mm z Machova u Police nad Metují. Protože nejdelší den v roce tu patřil spíše tvrdší hudbě, zařadili se tito „bratři v pruhovaném triku“ k tomu jemnějšímu, ne však méně kvalitnímu, co zaznělo. Obecně tvrdší (ale jak pro koho, že?) poloha festivalu mohla být některým z návštěvníků trnem v uchu, mě osobně ale docela dobře bavila...

Po ráži 9 mm se měli představit šitbořičtí Go InSide, které jsem opět ve svém homemade (když už jsem zabrousila do anglických slovíček) line-upu ocenila hvězdičkou. Kvůli zpropadenému slepému střevu jednoho člena kapely se ale nakonec na festivalu vůbec nepředstavili. Následoval tedy, za přísného dohledu čápa na vrcholku pivovarského komína, příval poctivého crossoveru z Prahyyy - party Free on.

Po zvučení a dalších úpravách pódia se dostalo na dvě berounské party. Svou představu numetalu předvedla nejdříve banda Bikkiny shop. Nápor podladěných kytar pak na chvíli přerušili „indie hrdinové“ No Heroes, kteří tu na Kytaře zkoušeli své štěstí do třetice všeho dobrého i zlého. Po nich nastal konečně pořádný hardcorový nářez ouvalských Chlejf. Ti přilákali blíže k pódiu alespoň hrstku diváků, včetně mě.

Při vystoupení dalších kapel už ale zase zel prostor pod pódiem prázdnotou. Pražští My Own Story, kteří nahradili původně ohlášenou, také pražskou, partu Grape, sice přilákali několik málo slečen, ale řada lidí využila jejich vystoupení spíše ke svému občerstvení. Ve frontě kdosi utrousil poznámku: „Máme tu ale divný lidi, co? Místo aby stáli dole pod pódiem, stojí všichni ve frontě na jídlo“. A to opravdu bohužel vystihovalo poměrně slabší návštěvnost festivalu a hlavní zájem návštěvníků.

V obráceném pořadí oproti původnímu programu následovalo předvedení plzeňské scény. Nejdříve se představila crossoverová Brenda 5 (pamatujete ještě Beverly Hills 902 10?) a za nimi trash metaloví Bed Sores, kteří přehlídku soutěžních kapel uzavřeli.

Stačilo už jen naházet hlasovací lístky do té správné ze zavařovacích lahví a čekat na vyhlášení výsledků soutěže. Podle zaplněných zavařovaček se ale už dalo výsledek odhadnout, ještě před oficiálním přepočítáním hlasů. A kdo letos vyhrál? Stejně jako se podle mé předpovědi k večeru vyjasnilo, tak i vyhrála u diváků i u poroty úvalská úderka Chlejf. Diváci pak na druhé a třetí místo shodně umístili kapely 9mm a Svěží zelenina. Porota pak udělila druhé místo partě No Heroes, třetí místo podle ní shodně náleželo pražákům Free on a My own story. 

Kytarové odpoledne završil večer provoněný a ochucený třemi hudebními ZÁKUSky. První a hned zahraniční host, slovenští HT, kteří v minulém roce absolvovali turné s bandou Horkýže slíže, představili Broumovsku svůj hotentotí punkrock a přilákali do prvních řad (jestli tomu vůbec mohu tak říct) opět pár odvážlivců.

Po nich ale už jakoby se i nebe připravilo na to, co mělo přijít (bravo organizátorům!). Zabarvilo se do petrolejové modři a předvedlo tak skvělý modrý efekt (že by znamení?). Už jen stačilo, aby se ty správné osoby opřely do akustických kytar, a zaplesalo srdce nejednoho bigbíťáka. A že jsou Broumováci bigbíťáci, ukázalo i náhlé až překvapivé zaplnění dříve pustoprázdného prostoru před pódiem. I když se objevilo pár tvrďáků, kteří už požadovali nástup další kapely, byl přesto Blue effect vrcholem večera.

Krucipüsk nastoupil asi s hodinovým zpožděním, tedy někdy kolem půlnoci, takže areál trochu prořídl. Opět před diváky „vbublal“ a opět předvedl to, co umí nejlíp. Takže i předtím zarytí odpůrci Blue Effectu se konečně dočkali a uklidnili.

A pak všichni honem na bar nebo spíše ke stánku! Poměrně se ochladilo, což bylo znát i na nápojovém lístku, ze kterého houfně zmizely rum, griotka, zelená... I obloha se už zahalila do nočního černého hábitu posetého zářivými hvězdami. A protože mě po chvíli už nic nehřálo (snad kromě příjemného pocitu), nastal nejvyšší čas k odchodu….tak „...loučím se a něco však tam zůstalo, z těch našich dnů, já teď vím, věrná zůstanu…“ - lokálním show.

KOMENTÁŘE