Dámy a pánové, vítejte v Circusu Ponorka!

Nebojte, nevyrazila jsem do vydýchaného cirkusového stanu udělat kšeft rodině Berousků. Naopak. Tahle komorní akce měla s circusem společný jen název. Ovlivněna vlnami nu-rave, nu-gaze a všech podobných nu-, jsem se šla podívat na koncert s podtitulkem nu-folk. Přesněji řečeno Nu-Folk One Man show.

Ve čtvrtek 7. února večer bylo totiž v pražském klubu Blues Sklep na programu vystoupení projektu Circus Ponorka. Jeho hlavní mozek, tahoun, leader, zpěvák a kytarista v jedné osobě, Honza Ponocný, tu představil svou nově vydanou desku Do It Yourself. Na albu je ovšem jen dvanáct písniček, tudíž se dostalo i na materiál od Honzova ex-projektu Circus Praha a také na několik, dle mistrových slov, úchylných coververzí.

Blues Sklep je miniaturní klub, který je, jak název sám napovídá, vybudovaný v prostorách sklepení, kde na pódiu o rozměrech přibližně metr krát metr Honza Ponocný rozbalil svou ,,aparaturu“ čítající akustickou kytaru a pár ,,bedniček“. Pro neznalé to mohl být asi trochu šok, nikde žádné bicí, ani basa.

Ale tak to při vystoupení Circusu Ponorka chodí. Za pomoci jakéhosi halfplaybacku, kdy se prostě jen pustí předem nahraný základ jak s bubny, tak s basovou linkou, se sám mistr Ponocný doprovází zpěvem a hrou na kytaru, občas dokonce zaperlí i krátkou beatboxovou vsuvkou.

Takže konečná verze písničky v podstatě vzniká až na pódiu. Sám Ponocný několikrát za večer zopakoval, že opravdu kolikrát netuší, jak to celé dopadne.

Ale pokaždé to dopadlo na výbornou. Principál Circusu Ponorka si celý klub získal svým přirozeným a přátelským projevem.

Ve zhruba dvě a půl hodiny dlouhém setu, přerušeném dvěmi téměř divadelními pauzami, zaznělo několik písní z aktuální desky, optimisticky laděná Monday Morning, nebo pomalá a zasněná Wonderland Ave 3, při které Honza dokázal, že mu sedí i melancholičtější tempo. Další z kategorie ,,těch pomalejších“ byla Washaway, ukolébavka do deštivých dnů. Dalším zástupcem z alba Do It Yourself byla píseň Důstojnosti, jako jedna z opravdu mála zpívaná česky. Z vod starší tvorby vylovil kousky jako My Friends, hrané ještě za éry Circusu Praha, zamilovanou Crash On You, rozchodovou Keys to Mike a spoustu dalších. Z “úchylných“ coverů zazněla předělávka hitu Chrise Isaaka - Wicked Game...náhodou, poměrně povedená věc.

Po bouřlivém aplausu nám byl dopřán i přídavek Stormy Gray, odzpívaný ještě za pomoci taháku v podobě bookletu z cédéčka.

Po příjemném ponocování s panem Ponocným a jeho Circusem jsem dospěla k závěru, že ,,kapela“ nemusí mít pět členů, aby vytvořila plnohodnotnou show a výbornou desku. Jen doufám, že postupem času k podobnému zjištění dospěje víc lidí, protože Circus Ponorka rozhodně stojí za pozornost.

KOMENTÁŘE