Napalm Death - nirvána smrti

Když je třicet stupňů, lidi se koupou, když je čtyřicet, lezou do vody veverky a když padesát, hadi se stavějí na špičku ocasů. Při šedesáti stupních končí koncerty britské grindové kapely Napalm Death pod širým nebem a začínají ty klubové. Fléda nebyla výjimkou.

Ne, o Flédě se teď v neděli nedalo říct, že byla narvaná k prasknutí – lidí tam bylo asi stejně jako necelý týden před tím na Fanfare Ciocarlia, jenže stoupenci Napalmů nejsou žádné křehotinky, na záda se vám při koncertu nelepí něžná stvoření a vedle sebe nemáte dovádějící tanečnice. Součet hmotností všech návštěvníků Flédy na koncertu Napalmů byl přibližně třikrát větší, než na Fanfáře a věřte – intenzitu sdílení hudebního požitku s ostatními to jen a jen umocnilo.

Napalm Death jsou legendou co válí přes dvacet let muziku, co je temnější ostřejší a hlubší než punk a co blíží mílovými kroky k trash metalu. Snad jen trochu míň zvracení do mikrofonů a trochu víc poga napalmáckou muziku od metalové odlišuje. Za ty dvě desítky let mají britské hardcore star na svém kontě přes dvacet desek, prasklých ušních bubínků svých fanoušků nepočítaně.

Představa smrti napalmem je zvláštní věc. Člověk najednou slyší děsivý hluk. Teplota vzduchu už v tak dost žhavé džungli se pořád ohřívá, vlhkost roste. Už dýcháte spíš vodu, než vzduch a pomalu se dusíte. Těžká kadence práskání lopatek vrtulníků prolétávajících nad hlavou se postupně zpomaluje a z p o m a l u j e a v okamžiku, kdy se zastaví, proběhne hlavou celý život. Ta chvíle trvá neskutečně dlouho. A přesně během ní vás zaplaví plameny. Nevlní se a nepraskají, nejsou vidět. Jsou jenom cítit. Jsou vaší součástí, jsou součástí zvuku, jsou součástí světa. Sráží a sbírají. Hýbou se, pohlcují a drtí. Ne, nejsou to ty hladivé táborákové plamínky – na ty už si nikdy nevzpomenete. V tom momentu jste ale jejich pánem. Bez lítosti nad sebou samým, bez lítosti nad světem. Jste pánem plamenů, pánem Napalm Death.

Že to vypadá jako přitažené za vlasy? Hm. Pak nezbývá, než vyzkoušet si pravdu na vlastní kůži a vypotit za hodinu koncertu Napalmů tři litry vody. Stát se součástí živlu. Už jen přijít v Brně na Flédu do hlavního sálu, přistoupit na žhavou a mokrou hru a přežít jen s drobnou nedoslýchavostí je fantazie. Jenže zažít Napalm Death naplno byla nirvána pro tisíce. Zabijácká nirvána. Intenzivní natolik, jako když těsně před vašima očima, těsně před vám projíždí rychlík vy víte, že když se jen o malinko víc nadechnete smete vás. A pak se zhroutíte.

Žij dlouho a šťastně, Napalm Death!

KOMENTÁŘE